Pro známý

Devítka

1:V zrcadle kCaluží prohlížím svůj svět,
déšť nechám stF7ékat tiše po vlasech,
za límec pG#odzim mi ukládBá svý vyznánCí
a jak ty stromy k ránu na duši led
v kabátě zvF7yků a čekání,
až něčí těžká bG#ota prorazí tu námrazu
šedivejch Buspěchanejch let.
R:A my budem zas (budem zase) hrCát jen tak pro všechny svý znEmámý,
zase budem vDmítat slunce na stránFích našich známejch hCorG7,
ze života dCáme šít frak pro ztracený flEmámy
a bílý místa, cDmo nám rostou na skránFích,
překryjem kG7ouřem z cigaret.
2:Na cívce osudu se točí film,
kterej už každej z nás dobře zná,
defilé vteřin, hodin a dní, co jsou dávno pryč,
a stejně věřím, že se jedenkrát
sejdem zas nahoře, zas na pár dní,
a léta v tváři napsaný nám smaže noc,
co přejde, až my budem chtít.
R:+ a budem zase hrFát jen tCak ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:21.101+00:00
Výsledky hledání: